4 Tost 9/2012

Najvyšší súd   Slovenskej republiky

U Z N E S E N I E

Najvyšší súd Slovenskej republiky v senáte zloženom z predsedu senátu JUDr. Martina Piovartsyho a sudcov JUDr. Emila Bdžocha a JUDr. Viliama Dohňaského v trestnej veci vyžiadanej osoby P. P. v konaní o návrhu krajského prokurátora v Bratislave na vzatie vyžiadanej osoby do vydávacej väzby prejednal na neverejnom zasadnutí 15. marca 2012 sťažnosť vyžiadanej osoby proti uzneseniu Krajského súdu v Bratislave z 23. februára 2012, sp. zn. 2 Ntc 1/2012, a rozhodol

t a k t o :

Podľa § 193 ods. 1 písm. c/ Tr. por. sťažnosť vyžiadanej osoby P. P. sa z a m i e t a.

O d ô v o d n e n i e

Krajský súd v Bratislave uznesením z 23. februára 2012, sp. zn. 2 Ntc 1/2012, podľa § 16 ods. 1 zákona č. 154/2010 Z. z. o európskom zatýkacom rozkaze (ďalej len zákon o európskom zatýkacom rozkaze) na návrh krajského prokurátora v Bratislave zo 06. februára 2012, sp. zn. 2 Kpt 21/2012, rozhodol tak, že

podľa § 16 ods. 1 zákona o európskom zatýkacom rozkaze sa vyžiadaná osoba P. P., nar. X., trvale bytom V., P. N., Č., prechodne bytom bez prihlásenia B., V., český občan, berie do vydávacej väzby s tým, že táto začala plynúť 23. februára 2012 a bude sa vykonávať v Ústave na výkon väzby v Bratislave.

Proti citovanému uzneseniu krajského súdu podala vyžiadaná osoba v zákonnej lehote sťažnosť, ktorú písomne odôvodnila prostredníctvom obhajcu.

Odôvodnila ju tým, že v posudzovanom prípade dôvod väzby nie je daný, s vydaním do Českej republiky nesúhlasí a poukázala na skutočnosť, že na území Slovenskej republiky sa zdržiava desať rokov, riadne pracuje a ničomu sa nevyhýbala.

Z týchto dôvodov navrhla, aby najvyšší súd napadnuté uznesenie v celom rozsahu zrušil.

Najvyšší súd Slovenskej republiky na podklade podanej sťažnosti preskúmal v rozsahu § 192 ods. 1 Tr. por. správnosť výrokov napadnutého uznesenia, proti ktorým sťažovateľ podal sťažnosť a konanie predchádzajúce týmto výrokom napadnutého uznesenia a zistil, že sťažnosť vyžiadanej osoby nie je dôvodná.

Podľa § 193 ods. 1 písm. c/ Tr. por. nadriadený orgán zamietne sťažnosť, ak nie je dôvodná.

Podľa § 18 ods. 1 zákona o európskom zatýkacom rozkaze proti rozhodnutiu o väzbe je prípustná sťažnosť, odkladný účinok má len sťažnosť prokurátora proti rozhodnutiu o prepustení osoby z väzby, ak súčasne bola podaná sťažnosť prokurátora proti rozhodnutiu súdu o výkone európskeho zatýkacieho rozkazu.

Podľa § 16 ods. 1 zákona o európskom zatýkacom rozkaze ak je to potrebné na zabezpečenie prítomnosti vyžiadanej osoby v konaní o európskom zatýkacom rozkaze na území Slovenskej republiky alebo na zabránenie, aby nedošlo k zmareniu účelu tohto konania, vezme ju sudca krajského súdu do vydávacej väzby. Urobí tak na návrh prokurátora vykonávajúceho predbežné vyšetrovanie.

Podľa § 16 ods. 3 tohto zákona

príslušný sudca rozhodne o prepustení osoby z vydávacej väzby dňom, keď dôjde k vydaniu osoby orgánom štátu pôvodu, alebo v prípadoch uvedených v § 25 ods. 1 a 3, posledným dňom ustanovenej lehoty.

Okrem toho sudca rozhodne o prepustení z vydávacej väzby, ak

a/ justičný orgán štátu pôvodu zrušil európsky zatýkací rozkaz alebo ak ho vo vzťahu k Slovenskej republike odvolal, b/ príslušný sudca rozhodol, že európsky zatýkací rozkaz sa nevykoná, alebo c/ inak zanikli dôvody vydávacej väzby, vydania alebo jeho realizácie.

Podľa § 19 ods. 1 zákona o európskom zatýkacom rozkaze prokurátor krajskej prokuratúry príslušný podľa § 11 vykoná predbežné vyšetrovanie. Účelom predbežného vyšetrovania je zistiť, či sú dané podmienky na vykonanie európskeho zatýkacieho rozkazu.

Podľa § 19 ods. 2 zákona o európskom zatýkacom rozkaze prokurátor vyžiadanú osobu vypočuje a oboznámi ju s obsahom európskeho zatýkacieho rozkazu a doručí jej kópiu európskeho zatýkacieho rozkazu.

Podľa § 19 ods. 3 citovaného zákona po doručení originálu európskeho zatýkacieho rozkazu s prekladom do štátneho jazyka ak sa preklad vyžaduje, prokurátor vyžiadanú osobu poučí o možnosti súhlasiť s vydaním a o dôsledkoch tohto súhlasu zároveň túto osobu poučí o tom, že udelený súhlas nemožno odvolať; ďalej túto osobu poučí o možnosti vzdať sa uplatnenia zásady špeciality podľa § 31 ods. 1 a o dôsledkoch vzdania sa uplatnenia tejto zásady, ak by sa inak táto zásada vo vzťahu k štátu pôvodu uplatnila.

Z obsahu predloženého spisu vyplýva, že krajský súd o vydávacej väzbe vyžiadanej osoby rozhodol na podklade návrhu krajského prokurátora v Bratislave zo 06. februára 2012, sp. zn. 2 Kpt 21/2012. V rámci skúmania podmienok vydávacej väzby súd zistil, že vyžiadaná osoba je trestne stíhaná pre skutky, ktorých sa dopustila tak, že

I. dne 14.04.2000 v P., ul. D., prostřednictvím prodejny A. po předložení fiktivního potvrzení o výši příjmu uzavřel s poškozenou organizací H., se sídlem v B., K., úvěrovou smlouvu č. X., na jejímž základě získal úvěr ve výši 3 996 Kč za účelem zakoupení sady Eurotel GO-Alkatel ONE TOUCH MAX db - mobil v hodnotě 4 995 Kč, kdy po úhradě akontace ve výši 999 Kč již žádnou další z dohodnutých 12-ti splátek neuhradil, čím způsobil uvedené poškozené organizaci škodu ve výši 3 996 Kč,

II. dne 06.11.2000 v P., ul. D., prostřednictvím A. A. uzavřel s poškozenou organizací Č., se sídlem v P., nám. H., leasingovou smlouvu č. X., na jejímž základě po úhradě akontace a první splátky v celkové výši 95 351 Kč odebral ojeté osobní motorové vozidlo zn. Škoda Octavia v hodnotě 328 950 Kč, načež po úhradě další splátky ve výši 13 113 Kč již žádnou z dalších dohodnutých 10-ti splátek neuhradil, přičemž vozidlo dne 08.01.2001 prodal třetí osobě, čímž způsobil uvedené poškozené organizaci škodu ve výši 220 486 Kč,

III. 1/ dne 15.12.2000 v P., ul. B., prostřednictvím prodejny A. - S. po předchozí vzájemné dohodě poté, co obviněná J. K. předložila fiktivní potvrzení o výši příjmu, které jí obstaral odsouzený P. P., uzavřela tzv. leasingovou smlouvu č. X. s poškozenou organizací E., se sídlem v Č., S., na jejímž základě odebrala pračku zn. Whirlpool v hodnotě 17 550 Kč, kdy po úhradě akontace ve výši 3 510 Kč již žádnou z dalších dohodnutých splátek neuhradila, přičemž předmět pronájmu předala obžalovanému P. P., čímž způsobila uvedené poškozené organizaci škodu ve výši 14 400 Kč,

2/ dne 15.12.2000 v P., ul. S., prostřednictvím prodejny H. poté, co obviněná J. K. předložila fiktivní potvrzení o výši příjmu, které jí obstaral odsouzený P. P., z jeho iniciativy uzavřela s poškozenou organizací G., se sídlem v P., V., úvěrovou smlouvu č. X., na jejímž základě získala úvěr ve výši 15 992 Kč za účelem zakoupení videokamery nezjištěné značky v hodnotě 19 990 Kč, kdy po úhradě akontace ve výši 3 998 Kč již žádnou z dohodnutých 20-ti splátek neuhradila, čímž způsobila uvedené poškozené organizaci škodu ve výši 15 992 Kč,

3/ dne 15.12.2000 v P., ul. X., prostřednictvím prodejny W. poté, co obviněná J. K. předložila fiktivní potvrzení o výši příjmu, které obstaral odsouzený P. P., z jeho iniciativy uzavřela s poškozenou organizací H., se sídlem v B., K., úvěrovou smlouvu č. X., na jejímž základě získala úvěr ve výši 18 490 Kč za účelem zakoupení televizoru AV 28 BD5, kdy po úhradě akontace ve výši 500 Kč již žádnou další z dohodnutých 18-ti splátek neuhradila, čímž způsobila uvedené poškozené organizaci škodu ve výši 18 490 Kč,

IV. v období od 18.01.2001 do 06.02.2001 v P. prostřednictvím různých prodejců poškozené organizace U., se sídlem P., Z., po předchozím uvedení fiktivních míst umístění předmětů ve 31 případech uzavřel s uvedenou poškozenou organizací smlouvy o dodávce služeb U., na jejichž základě po úhradě záloh ve výši 2 000 Kč odebral zařízení umožňující příjem digitálního televizního signálu s přístupovou kartou, satelitní anténou a konvektorem vždy v hodnotě 14 640 Kč, načež v rozporu s obchodními podmínkami již žádné poplatky za jejich používání neuhradil, přičemž zařízení předal třetí osobě, čímž způsobil uvedené poškozené organizaci celkovou škodu ve výši 453 840 Kč.

Tieto skutočnosti spolu s poukazom na znenie § 16 ods. 1 zákona o európskom zatýkacom rozkaze viedli krajský súd k záveru, že v posudzovanom prípade sú splnené zákonné podmienky vydávacej väzby v zmysle § 16 ods. 1 citovaného zákona, pretože je potrebné zabezpečiť prítomnosť vyžiadanej osoby na území Slovenskej republiky.

Z obsahu pripojeného procesného spisu vyplýva, že na vyžiadanú osobu vydal Obvodný súd pre Prahu 4, Česká republika 29. mája 2009, sp. zn. 2T 97/2002, európsky zatýkací rozkaz z dôvodu výkonu trestu odňatia slobody vo výmere dvadsať mesiacov, ktorý jej bol uložený Obvodným súdom pre Prahu 4, z 21. januára 2003, sp. zn. 2T 97/2002, v spojení s rozsudkom Mestského súdu Praha zo 16. mája 2003, sp. zn. 9To 153/2003, za trestné činy úverového podvodu podľa § 250b ods. 1 Tr. zák. (bod I), spreneveru podľa § 248 ods. 1, ods. 2 Tr. zák. (bod II), 1/ účastníctvo vo forme organizátorstva podľa § 10 ods. 1 písm. a/ Tr. zák. k trestnému činu podvodu podľa § 250 ods. 1 Tr. zák. 2/, 3/ účastníctvo vo forme organizátorstva podľa § 10 ods. 1 písm. a/ Tr. zák. k trestnému činu úverového podvodu podľa § 250b ods. 1, ods. 3 Tr. zák. (bod III) a podvodu podľa § 250 ods. 1, ods. 2 Tr. zák. (bod IV).

Uložený trest odňatia slobody bol uložený pre trestné činy uvedené v § 4 ods. 4 písm. h/, písm. t/ zákona o európskom zatýkacom rozkaze, a preto nebolo potrebné skúmať trestnosť skutkov podľa Trestného zákona Slovenskej republiky.

K sťažnostným námietkam vyžiadanej osoby je potrebné uviesť, že z obsahu predloženého procesného spisu je zrejmé, že vyžiadaná osoba napriek tomu, že mala vedomosť o svojom trestnom stíhaní, opustila územie Českej republiky asi pred desiatimi rokmi, o jeho priebehu sa neinformovala a jej pobyt sa orgánom činným v trestnom konaní Českej republiky zistiť nepodarilo, a preto bol na ňu vydaný európsky zatýkací rozkaz.

Tieto skutočnosti aj podľa názoru najvyššieho súdu ako súdu druhého stupňa, rozhodujúceho o sťažnosti vyžiadanej osoby odôvodňujú záver, že v prípade vyžiadanej osoby P. P. boli splnené zákonné podmienky uvedené v § 16 ods. 1 citovaného zákona, a preto je rozhodnutie súdu prvého stupňa zákonné a správne.

Na podklade týchto úvah Najvyšší súd Slovenskej republiky rozhodol tak, ako je uvedené vo výrokovej časti tohto uznesenia.

P o u č e n i e : Proti tomuto uzneseniu sťažnosť nie je prípustná.

V Bratislave 15. marca 2012

  JUDr. Martin P i o v a r t s y, v. r.

  predseda senátu

Za správnosť vyhotovenia : Ing. Alžbeta Kóňová